Červen 2010

Nechceš mi něco říct?

27. června 2010 v 22:37 | Barushe |  secret rhymes..
Nechceš mi něco říct?
Žili jsme ve lži,
chvilkovém opojení

Všecko vypadalo tak nadějně, krásně..
snový opar, já vidím teď jasně...
vidím co vidět nechtěli jsme, co jsme tajili...
jako slepí jsme se spolu potáceli..na chvíli..

Jenže její přítomnost..
zmařila naši budoucnost..
jak doufat jsem mohla naivně...
že vzdáš se jí kůli mě?

Tak já ti to přeju všecko.
žádné slzy, nejsem děcko
Je konec a já přeju vám to,
když né já, aspoň někdo ano..

Víš, mohl si aspoň něco říct!
nenechat mě doufat...
to kouzlo už tu není..

damn.

19. června 2010 v 22:10 | Barushe |  Here and there..
useknout prsty -


insides.

18. června 2010 v 11:04 | ahora podemos vomitar amigo |  Here and there..
disgusts & nauseas


I miss you.

14. června 2010 v 20:58 | daughter |  Lithium
číst v minulosti..listovat stránkami pravdy..I keep asking why..


Breathings & Lightnings...

13. června 2010 v 21:34 | Barushka |  Here and there..
I´m breathing in and I´m breathing out..


Auvajs!

10. června 2010 v 14:45 | Barushka |  Here and there..
am I still alive?


Dobře!(ty)

7. června 2010 v 16:29 | awake |  Here and there..
a žáby..


Rossův seznam aneb přežila sem.

6. června 2010 v 21:47 | helma |  Here and there..

means cyklistak.


Máma vždycky říkala, že zázraky se dějí každý den. Někdo tomu nevěří, přesto je to tak...

4. června 2010 v 22:48 | Barushe |  Lithium
máma mi říkala že všichni občas děláme věci, které tak úplně nedávají smysl

co je to dovolená, to kam jel táta?...dovolená je když někam odjedeš a nevrátíš se zpátky..

je zvláštní, že člověk si něco pamatuje a něco zase ne

máma vždycky říkala, že o člověku se dozvíš hodně podle jeho bot....

byla můj nejvíc nejlepší přítel

panebože promeň mě v ptáčka, abych mohla odletět hodně hodně daleko

na sajrajt se musí se smetákem, říkala moje máma...

chci stát na prázdném pódiu a zpívat, chci aby lidi věděli o čem zpívám, aby pochopili, co jim chci říct..

musí být těžký bejt bratrem..já to neznám...

sedni si tady jestli chceš...

krevety se můžou vařit, smažit péct..krevety s citronem, krevety s omáčkou........................................................................................a to je asi tak všechno

a najednou tady nebyla a byla pryč..

někdy se zdálo, že déšť snad prší nahoru

víš proč sme dobří kamarádi? protože si navzájem pomáháme...jsme jako bratři..nechtěl bys pak začít se mnou dělat do krevet?

co děláš mami? umíram forreste..proč umíraš mami? přišel čas..

a ona mi dala ten nejkrásnější dárek na světě a taky mě učila tancovat..žili sme jako rodina, byla to nejšťastnější doba mého života..

a to jsem taky udělal, přeběl jsem přes celou Alabamu...ani sem nevěděl proč..když jsem měl hlad, jedl jsem....a to jste stále utíkal?.. jo..

chtělo se mi běhat...zkrátka se mi chtělo...

Máma říkala, že člověk musí odložit minulost a pak zase může jít dál.to byl asi důvod mýho běhání..

Běžel jsem tři roky, dva měsíce , čtrnáct dní a šestnáct hodin..lidi, jsem unavenej, jdu domů..

stejně tak krásý jako když slunce zapadalo nad hladinou a na hladině byly miliony jiskřiček..ataky horský jezero bylo krásný..byla to nádhera..

umřela jsi v sobotu ráno, tak jsem tě pochoval pod náš strom...

máma vždycky říkala, že smrt patří k životu..chtěl bych, aby to tak nebylo..

každej má svůj osud a nebo nás jen tak unáší větřík...možná obojí, možná je to obojí najednou, aspoň občas..

only if I kill myself

4. června 2010 v 16:03 | my immortal? |  Here and there..
I will stop the pain.