Prosinec 2009

I just wanna cry, I do I do!

29. prosince 2009 v 20:57 | Barushka |  you..
a nemám tu ani ten zkurvený řádek, abych mohla přidat fotky, podtrhující moje feelings.. a nemůžu udělat odstavce aby to vypadalo...a nemůžu čekat, až budu mít lepší stroj... Vždycky jsem říkala, že by to chtělo změnu, něco nového a tak..vždycky jsem měla na mysli něco, třeba výlet, nějaký zážitek, potkat někoho nového, něco nového zažít..a pak bác! přišlo změn nejvíc moc a mě došlo, jak hrozně je nenávidím! možná ne všechny...já vlastně nevím..asi sem ztratila názor.a nebo jsem ho nikdy neměla? *oh, ironic* možná, že jsem beznázorový člověk a možná jsem úplně mimo a nevím nic o věcech. možná že vědět nechci a možná ...možná...ale tomhle jsem mluvit nechtěla. včera jsem si přečetla něco *:)* co mě koplo do hlavy..jako když adam b. vybíjel v tělocviku. velká pecka. plesk! rána. možná to tak mělo být. protože...:). přecházela jsem to, ale už to nedokážu. "žiješ v krabici. otevřu víko a pustím tam světlo."...ona já žiju v krabici a čekám až někdo přijde a otevře ji. a to bych sakra neměla, protože věci se nestávají jako v November romance. protože tady nejsem ve filmu, kde se to samo udělá a věci skončí dobře. V poslední době si připadám..sama. neříkám že jsem sama, ale připadám si tak. Už to není jako dřív. jak je to dávno, co jsme byly s marťou venku celý den. lepily hvězdičky z aquily....jak je to dávno, co jsem sděla s Evkou na městě a probíraly sme "holčičí" věci. Jak je to dávno, co jsem seděla s Kvatkou u nich, povídaly si, pily čaj a všechno bylo...klidné...Jak je to dávno, Plešti, co sme seděli před školou povídaly si, pak byly vzhůru celou noc a probraly snad všechny témata na světě...dělaly referát...a vymyslela nejrůznější teorie, který by se nestal ani ve sci-fi... Ty časy sou pryč, všecko se změnilo, my sme se změnily. nenávidím to. nenávidím jak máme každá svůj život. nenávidím, změnu bydliště a školy (pozitivum- lidi:). Zvykla jsem si. Stejně jako jsem si zvykla na to žít bez.... Ale vždycky přijde chvíle, kdy si to uvědomím. Že všecko odchází a že se to nevrátí. Chvíle, jako je tahle, kdy sedíte a ptáte se proč. Chvíle, kdy máte pocit, že všechno je zbytečné. Pocit, který nenávidím, nechci ho a nedokážu ho ze sebe dostat. Láska a zároveň stesk. Nenávist k životu a zároveň chtíč. Otázka proč? ....Prohlížím si staré fotky..před školou, za školou, na Hloučeli, za nádrem. Šmeliny, akce, dny, kdy jsme jen tak seděli..měla jsem je nejradši. Nikdy se mi nechtělo domů... Protože..Home is where your hear is..a oni jsou v mém srdci.My home is where my friends are. Miss this moments, Miss this days. Have we forgotten? .................

If you really love me, come on and let it show..

25. prosince 2009 v 16:52 | Barushe |  Here and there..
Merry Xmas..a nebo tak něco...začínám věři na zázraky:D a nebo na splněny přání-->.a nebo jenom prostě na náhodu a účel...moje šance začínám vidět na 60% ze 100-->což je dobry...a možná zase budu psat normální články:D..a možná se nic z toho nestane.a možná mi bonaqua ulehčí cestu...

CHristmas all around me..

16. prosince 2009 v 16:29 | Barushe |  Here and there..
Zajímalo by mě, jestli se každý rok do konce gympli budeme o Vánocích v angličtině dívat na Lásku nebeskou... Zajímalo by mě, jestli matka konečně zavolá někoho přes pc, abych konečně nemusela psat články který vypadají jak psaný na stroji... Zajímalo by mě ještě víc věcí, třeba jestli se konečně potkáme a domluvíme se...ale to mi asi nikdo neřekne... pokud jsem někdy nadávala na olomoucké MHD, byla jsem uplně pitomá, protože právo na to mám až ode dneška,kdy sem 40 minut stála n zastávce, prsty u nohou cítila až moc, protože mě bolely od zima uplně příšerně..uvnitř se topilo velice poskrovnu a narvanější bus sem dlouho nezažila.. Pes nebyl 2 týdny venku a zkoušejte mu vysvětlit, že ste byli nemocní a potom po nemoci a že v -4 stupních zrovna nikam nejdete, protože ste tak vypruzení, že byste asi zapadli do sněhu a zůstali tam.. teď sním hrocha... v poslední době mě posedl hlad..což je tak trochu dvojsmyslné když o tom uvažuju.. jsem zvědavá co bude dál, držte mi palce..nechci se zaseknout na mrazivém bodě..

Co je krásné, je očím neviditelné..

14. prosince 2009 v 15:18 | Barushe |  Here and there..
tak proč tě pořád vidím? Je to zvláštní..říká se: ráno moudřejší večera..ráno všechno uvidíme líp. Mám-li být upřímná, když mi dneska v 6 ráno zazvonil budík, vůbec jsem si nepřipadala moudřejší a nic nebylo lepší, než předešlého večera, kdy jsem klidně seděla s nohama v lavoru a jedla večeři... Každý poslední týden před Vánoci, si pamatuju jako týden, který byl klidný a ve škole se nic nedělo...najednou musí být všechno jinak (ano pane profesore X mluvím hlavně o vás). Stále se snažím učitelům naznačit, že nejsme stroje, a oni to stále nejsou schopní pochopit. Vzpoměla jsem si básničce ze sedmý třídy, myslim, že ju vymselal marťa.. Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naši třídu. Koho to jen napadne, jako kapr dopadne. Kdybych uměla kouzlit, byli by už kapři všichni! byla jsem týden nemocná a nemám ani jeden vánoční dárek. Potřebovala bych nějakýho skřítka, který by mi s tím pomohl..což mi připomíná, jak se mě jeden mladík zeptal na koloně, jestli skřítci nosí štěstí..tak jsem mu řekla asi že jo.. a on řekl, že teda doufá, že jsem mu nějaké předala, když se mnou tancoval... docela milý:) taky začíná sněžit..to je fajn, ale jestli zas napadne jen vrstvička , která hned roztaje, půjdu na ministersvo zimy a potom za santou a budu si přát víc sněhu...protože kdyžuž má být tahle odporná zima, tak se sněhem! myslím, že půjdu, musím zjistit, jak moc je staré slunce a co se děje na zemi a přeložit si slovíčka jako rotace a tak... Přeju vám klidný týden.. Iřpak!